Co společného mají titulní delikatesy? Jedná se o namátkou zmíněné problémy z obsáhlé skupiny onemocnění svalových úponů, v odborné literatuře popsané v kapitole s názvem entezopatie. Nelatinská synonyma pro jednotlivé diagnózy jsou často odvozena z druhu sportovní činnosti, která vede k přetížení dané anatomické krajiny. Asi nejznámějším zástupcem je “tenisový loket” - bolest na zevní straně loketního kloubu, která nepostihuje pouze aktivní tenisty, avšak nejčastěji byla popsána právě u nich.

Příčiny

Příčina tkví v opakovaném chronickém přetěžování úponu extenzorů při backhandu. Přetížený úpon je špatně prokrven a opakovaná ischemie vede k nekróze na rozhraní šlacha – kost. Odumřelou tkáň organizmus považuje za cizí a spouští obranný proces. Reaguje především zánětlivou demarkací postižené oblasti a mediátory zánětu dráždí senzitivní nervová zakončení. Celou kaskádu změn provází otok, který dál omezuje prokrvení úponu a tím je uzavřen začarovaný kruh. Potíže může odstartovat též prochlazení či pohmoždění úponu úrazem.

Typy entezopatií

Tenisový loket bolí ohraničeně na zevní straně kloubu při tlaku prstem nebo při uchopení opěradla židle. Oštěpařský loket se ozve na protilehlé vnitřní straně při házení. Častou příčinou je též práce se šroubovákem nebo psaní na klávesnici.  Další často bolestivé úpony najdeme pod čéškou u skokanů, v tříslech u hokejistů a na sedací kosti u běžců. Velmi rezistentní jsou záněty při úponu achilovky. Hmotnost celého těla násobená při odrazu může vést k jejímu přetržení. Na zevní straně kyčelních kloubů nebolí artróza, ale přetížený úpon gluteálních svalů.

Vyšetření

Diagnostika plyne z typické anamnézy dlouhodobých ohraničených bolestí, které se zhoršují zátěží a recidivují po neúplné léčbě. Místo je citlivé na pohmat. Otok může být zvýrazněn výpotkem v přilehlé burze. Pozitivní jsou napínací manévry, při kterých pacient zatíná sval zakončený přetíženou šlachou. Rentgenový snímek vzácně zobrazí kalcifikace v oblasti úponu. Ultrazvukem navíc rozlišíme edém měkkých tkání, případně tekutinu v burze. Zajímavé možnosti pomocných vyšetření rozšiřuje ojediněle užitá termografie čí stále více indikovaná magnetická rezonance.

Léčba

Spočívá ve snížení napětí postiženého svalstva. Imobilizace sádrovou fixací je nahrazována použitím speciálních ortéz. Například epikondylární páska odlehčuje úpon extenzorů stažením jejich svalového bříška. Sportovcům je doporučena dočasná změna aktivity nejlépe i krátkodobě úplné vysazení zátěže. Šetřící režim doplňujeme fyzikálními procedurami (elektroléčba). Dalším stupněm konzervativní léčby je kombinace farmak s účinkem proti zánětu a edému. Nesmírně efektivní invazí je aplikace kortizonoidu s lokálním anestetikem. Obstřikuje se pouze okolí postiženého úponu. Injekce přímo do šlachy hrozí jejím přetržením stejně jako nadměrné užití této metody.  Nedostatečný efekt medikace a obstřiků vede k indikaci operačního zákroku. Principem přesně definovaných zákroků je denervace úponu, jeho uvolnění a resekce odumřelé tkáně.